Ahoj, milí přátelé a kamarádi!
Ani se nechce věřit, že jsme uzavřeli v roce 2021 již 25. ročník našeho cyklistického putování, zvaného prostě Cykloromantika. Sice se nestalo, aby se někdo z nás zúčastnil všech ročníků. Ale na dlouhé historii je vidět, že Cykloromantika je kolektivní, děláme ji s nadšením a nechceme tuto myšlenku padnout. Stále mezi sebe přijímáme další ochotné lidi – cyklisty a romantiky – společně trávit čas na cestách po naší vlasti.
Samozřejmě jsou mezi námi rekordmani, pokud jde o počet účastí, i ti, kteří zažili cykloromantické prvopočátky. Co máme ale společné, že se z nás nestali pouzí polykači kilometrů. Základní myšlenkou této akce mělo být a je poznávání krás naší vlasti, přírody, kultury a zvyků, lidí, všelijakých památek (hlavně hradů, zámků, zřícenin), ale i novodobých stánků. Mezi jednotlivými pozoruhodnostmi se pak přesouváme kolmo a spíme pod širákem nebo ve stanech. Vždyť první ročníky jsme absolvovali jako studenti, co mají hluboko do kapsy. Myslíme, že jen málo věcí z ústředních bodů, proč se založilo toto kamarádství s přesahem i mimo cykloromantické vyjížďky, se změnilo. Měnily se jen místa našich tras, po kterých jsme uháněli.
Na naše společné vyjížďky nám zbydou vzpomínky, uložené v našich srdcích a myslích, ale i v obdobě fotek, které přidáváme na naše webové stránky. Na začátku byl Vlčák, který byl vždy ochoten zvěčnit pomíjivost okamžiku, ale i různé rozmary jednotlivých členů naší expedice, a poté je pilně umísťovat na první z našich webů. Bez toho bychom neměli možnost se po čase o naše zážitky s kým dělit a naše vzpomínky by se jen stěží draly na povrch. Určitě je nutné zmínit jednoho ze zakladatelů myšlenky, Pepina, který vytyčoval trasy, a hlavně si vše pamatoval. Místo traséra a kronikáře mezitím přebírá Ramon, kterému s obrazovou dokumentací sekunduje Bob. Důležitou součástí je technický servis Dušíka, bez kterého bychom nikam nedojeli. Ale cykloromantiky jsou všichni, kteří se zúčastní byť jediného ročníku. Bez nich by ty očekávané i i nečekané zážitky a situace nenastaly a nebylo by tedy o čem psát a co zaznamenávat.
Každý ročník sebou přinesl bezesporu mnoho zážitků, ale i řadu vylepšení. Tím zcela nepopiratelným bylo vedení deníčku, jakéhosi itineráře s poznámkami a zajímavostmi prožitými daný den. Měli bychom na tomto místě poděkovat Dušíkovi, protože právě jeho myšlenka to byla, abychom si vedli zápisky. Zdokonalujeme vybavení i balení věcí, v poslední době přecházíme na tzv. minimalismus. Pokud porovnáte fotky i jen pár roků nazpět, pak jistě pochopíte.
Ale dost bylo řečí, zveme Vás na společnou, cykloromantickou, vyjížďku…