1. den: Ostrava – Frýdlant nad Ostravicí – Ostravice (Beskydský pivovárek) – vodní nádrž Šance – Kobylanka – Lysá hora (1324 m n. m.) – Těšiňoky – Poledňana – Švarná Hanka
2. den: Švarná Hanka – Bílý kříž – Staré Hamry – Podolánky – Čeladná – Frýdlant nad Ostravicí – Ostrava
- najeto: 135 km
- nejnižší a nejvyšší bod: 227-1324 m n. m.
- stoupání: 1753 m
- klesání: 1753 m
Inspirace jednou fotkou kumpána Toma z Lysé hory, tak by se dal charakterizovat letošní podzimní výjezd. Vyjet na Lysou horu taky. Pak už jen zvolit vhodný nocleh. Volba padla na Švarnou Hanku. Někteří nás od toho zrazovali, ale marně.
Srážíme se u hrabovské lávky. Poslední není Bob, přestože to má nejdále, ale oba Tomové, z nichž jeden řešil ráno královské problémy. Asi tréma, nebo co! Po posilnění se bylinkami se vydáváme na naší známou trasu kolem Ostravice. Jedeme kompaktně, jen za Baškou se nám ztratí Dušík. Jak je u něj zvykem, vždy jej musíme hledat vepředu. Tentokrát nám ujel asi o 15 minut, které využívá k výběru z bankomatu ve Frýdlantu.
Z něj pokračujeme na Ostravici, kolem Peřejí – krásného místa na horním toku řeky Ostravice, do Beskydského pivovárku. Dáme polévku, ochutnáme pivo – sílu budeme potřebovat. Z pod hráze přehrady Šance začínáme stoupat a nepřestaneme, dokud nebudeme na Lysé hoře. Pravda, na trase se dostane ke slovu i několik sjezdů, ale opravdu jen několik a ne moc dlouhých. Výhledu jsou ale krásné, zejména kolem Kobylanky. Spadané listí tvoří pěkný podklad, ať se nemusíme dívat jen dolů na asfalt.
Postupně se „dostaneme“ na vrchol všichni. Zachráníme se od hlaďáku polévkou a hlavním chodem (halušky, kynutý knedlík). Po regeneraci chceme sjet dolů na Těšiňoky, ale nejprve se potřebujeme obléct. Na hoře nepanují zrovna cyklistické podmínky – zima (7 °C) a vítr (15 m/s). Honíme svršky, které nám vítr rozfoukává. Podaří se nám to a můžeme ještě dát vrcholové fotky.
Cestou dolů se znatelně oteplí a tak na Těšiňokách znovu přebalujeme. Začínáme stoupat na Poledňanu a dále na Gruň. Výjezd je náročný, ale ne tolik jako ten na Lysou horu. Strmé pasáže se střídají s ploššími. Na hřebeni nás ještě čeká poslední stojka před Švarnou Hankou, už s krásnými výhledy na Slovensko. Ke Švarné Hance doráží poslední kolem půl šesté. Akorát se ubytovat a na večeři.
Kdo nám předpovídal, že Švarná Hanka nefunguje, vydává pouze přes okénko a vůbec je tam mrtvo, ten by se divil jako my. Venku jede zábava ve velkém, s živou muzikou k poslechu i tanci a grilem. Než dojdeme na večeři, je už celá partyja vevnitř a nás určitě nečeká klidný večer s odpočinkovým programem. Jídlo, pivo, tanec, slivka, lysohorská, tanec a tak pořád dokola.
Budíme se na snídani. Přijde nám vhod. Co ale ne, jsou „kolegové“ z předchozího večera, který si chtějí stůj co stůj připomenout. Odjezd není lehký a někteří z nás volí raději chůzi, než jízdu na kole. Na Bílém kříži doplníme živiny polévkou, odvážnější i pivem. Cesta dolů na Staré Hamry je poněkud zamlžená. Po krátkém intermezzu na hlavní silnici s chutí odbočujeme na pěknou cestu údolím Velkého potoka na Podolánky.
Ty se málem stanou konečnou pro Toma. Ramon, který jel před ním a kterého chtěl Tom dojet, ubrzdil překvapivou zatáčku na poslední chvíli. Tom ale brzdění do zatáčky neustojí a sklouzne se podzimním listím na štěrkovém okraji. „Naštěstí“ to odnesla jen sedřená ruka a kalhoty. Taky kotník bolí, ale ten se ozve až večer. Uklidňujeme se a teď už mnohem obezřetněji se přibližujeme do Čeladné.
Zastavíme se u kapličky, pak na chvíli do restaurace U Walda (přenos Baníku v TV) a pak úbočím Smrku s krásnými výhledy na masív Lysé hory do Frýdlantu. Na odpolední hlavní jídlo se stavíme Na Harcovně. Od ní už se světly jedeme bez zastavení až do Ostravy. Rozloučíme se s Bobem zase u hrabovské lávky a také míříme do blízkého domova… Tedy, do Hňupa, až pak domů!
