Brno – Staré Brno – Rajhradice
- najeto: 17 km
- nejnižší a nejvyšší bod: 186-208 m n. m.
- stoupání: 102 m
- klesání: 121 m
Zase se přesvědčujeme, jaké skvělé nápady máme! Lze to říci samozřejmě o celém plánu uspořádat jubilejní 20. ročník cykloromantických vyjížděk po vinných oblastech moravských, ale myšlen je hlavně jeho začátek. Sraz již večer před odjezdem a přespání u Romana se zpočátku jeví jako výborná kamarádská záležitost. Ne už tak vstávání po hodině spánku, litru rumu a nějakém tom pivě na brzký ranní vlak do Brna. U Benziny přibíráme Tomáše, který naštěstí pro něj s námi nebyl. Nemůže se na nás vynadívat.
Ale to již svižnou jízdou kolem Ostravice se blížíme do centra Ostravy na sraz s Bobem. A pak rychle na nádraží. V pěti lidech by nakládka proběhla v pohodě, ale ruce jsou poněkud bezradné. Ale už sedíme v kupé (jistota, že Pepa nebude rozzpívávat celý vagón) a rychle na jih. V Brně rozmýšlíme, co dál. Zkusíme to na náměstí najít něco na jídlo a Roman s Bobem jedou za nákupem paměťovky do foťáku. Spolu jsme se opět sešli v kavárně a vymýšlíme, kudy z Brna vyjedeme.
Plány nám hatí směrovka do starobrněnského pivovaru. Nerozmýšlíme se dlouho a míříme již za obědem a něčím ke spláchnutí. Jídlo bodlo, pivo taky, tak dáváme další. #4# Pepa si stěžuje, že koupil malé cyklotretry. Byly levné, tak proč je nevzít. Dá na radu Dušíka a objedná si horkou vodu. Tou boty prolije, a jak Dušík znovu poradí, nazuje je. #5# Nechceme být v jeho kůži, ale co má dělat, když v nich chce být celý týden. Chceme opustit Brno, ale těsně se nám to nedaří. Zastavujeme u splavu na Svratce, ale do vody vlezou jen Dušík s Pepou. #12# V přestávce pokračujeme v blízkém bistru, kde rovnou povečeříme. Hned si také vyzkoušíme noční etapu a směrem přes Rebešovice dojíždíme do Rajhradic. Pro Pepu je to za dnešek (a včerejšek) již moc a odmítá pokračovat. Za odměnu nám zkouší domluvit nocleh v klášteře #14#, ale nakonec si usteleme před klášterní krčmou pod altánkem.
